Jak nám může škodit kosmetika
Sdílejte s přáteli

Jak nám může škodit kosmetika

Naše pleť je každý den vystavována nepříznivým vlivům z prostředí, je ovlivňována stravou i našimi pocity. To vše na ní zanechává stopy. V touze zabránit předčasnému stárnutí používáme různé kosmetické prostředky, bohužel často bez ohledu na to, co obsahují. 

 

Kolik přípravků používáte?

Deodorant, líčidla, parfém, odličovací mléko, krém, mýdlo, občas šampon a kondicionér… Průměrná žena každý den použije přibližně dvanáct kosmetických přípravků, obsahujících 168 chemických přísad. Muži každý den použijí přibližně šest přípravků, které obsahují zhruba 85 chemických látek.* Mnoho z nich vdechujeme či vstřebáváme kůží. Schválně si zkuste spočítat, kolik přípravků používáte vy. Jsou opravdu všechny tak nezbytné? 

*Anketa mezi 2 300 dospělými účastníky ohledně užívání kosmetických a toaletních potřeb, provedená Kampaní za bezpečnou kosmetiku.

 

Co je třeba si uvědomit

Existuje celkem 1 371 položek, které nesmějí být součástí kosmetických přípravků v EU. V současné době jsou povolené, byť v omezeném množství, některé látky, které považujeme za zdraví škodlivé, avšak oficiálně se v používaném množství za zdraví škodlivé nepovažují. Právě na ty je třeba dát si velký pozor a před těmi varuje na svých stránkách i Ministerstvo zdravotnictví. 

Rozhodně neplatí „čím dražší produkt, tím lepší“. I luxusní přípravky leckdy obsahují škodlivé a kancerogenní látky.

Zde je výběr několika látek, se kterými se běžně setkáváme v kosmetických přípravcích na našem trhu. Při dlouhodobém užívání mohou škodit. Jejich obsah musí být uveden na každém přípravku.   

Měli byste se vyhýbat přípravkům, které mají na etiketě více než 3 níže uvedné  ingredience.   

 

Názor odborníka

Jaké látky nám mohou nejvíce škodit? 

„Ze svého pohledu považuji za nejhorší ftaláty, které jsou obsažené v mnoha kosmetických přípravcích a jejichž škodlivost byla prokázána v řadě laboratorních studií. Jsou mimořádně nebezpečné pro zdravý vývoj plodů, a těhotné ženy by proto neměly používat zejména laky na nehty, stejně jako by se měly důsledně vyhýbat přípravkům s parabeny.  Nebezpečné jsou i všechny syntetické parfémy, zejména xylenové pižmo. Bohužel lidé stále hojně používají repelenty obsahující DEET, což je silný karcinogen, který může způsobit kóma až smrt. Patřím také k vědcům, kteří varují před dosud nedostatečně vnímaným nebezpečím iontů hliníku v deodorantech a antiperspirantech.“

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. 

 

S čím se také můžete setkat…

Kadmium a olovo ve rtěnkách

Oba tyto neurotoxické kovy jsou v kosmetice zakázané. Přesto rozsáhlý výzkum v USA zjistil, že až 61 % rtěnek obsahuje olovo a celá třetina ho obsahovala víc, než povolují americké normy. Olovo je nebezpečné tím, že se v těle hromadí a může jako neurotoxin působit poruchy v nervové soustavě.  

V červenci 2006 nechala pittsburská televizní stanice WPXI-TV provést rozbory rtěnek od pěti různých společností, všechny obsahovaly olovo. To samé provedla KCBS-TV v Los Angeles u devatenácti přípravků na rty, z nichž 4 obsahovaly olovo v množství 0,2 až 0,4 částic na milion. Jde o množství, které 2x až 4x překračuje normu stanovenou Federálním úřadem pro kontrolu léků a potravin (FDA).  

 

Ftaláty v antiperspirantech a lacích na nehty

Používají se jako změkčovadla při výrobě plastů. Jde o těkavé organické látky, které se uvolňují v plynné podobě do prostředí, kde se hromadí ve vzduchu a my je dýcháme. V USA zjistili, že více než 75 % dospělých má v moči zbytky nejméně 5 druhů ftalátů. Kromě antiperspirantů a laků na nehty je můžete najít i v šamponech, kolínské či parfémech. Mohou negativně ovlivňovat funkci jater a ledvin, zvyšují riziko vzniku alergií a negativně ovlivňují působení mužského hormonu testosteronu.   

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v USA provedlo studii, které se zúčastnilo 289 osob, u nichž vědci objevili 7 různých druhů ftalátů. Konkrétně nejvyšší hladiny dibutylftalátu se vyskytovaly u žen mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života. Podrobným zkoumáním se zjistilo, že většina pochází z laků na nehty.  

 

Syntetické AHA kyseliny v krémech

Kyseliny jako jablečná, mléčná, citronová či glykolová jsou přírodní látky, které vznikají i v buňkách lidského těla. V kosmetických přípravcích se však velmi často používají v syntetické formě, protože je to levnější. Studie však ukázaly, že při dlouhodobém používání krémů s vysokým obsahem AHA kyselin může v důsledku zvýšené produkce kolagenu a hydratace vznikat tzv. měsícovitý (mongoloidní) obličej s otoky.

 

Byli byste ochotni sníst to, co si mažete na pleť? 

Tohoto hesla se drží hned dvě nové kosmetické značky na českém trhu:

Tip 1:

KRIPA VENEZIA: Kompletní kosmetická řada používá revoluční technologický proces, jenž dokáže propojit pečlivě zvolené složky rostlinného původu, jejichž obsah ve výrobku je až 99 %. Všechny produkty obsahují 0 % silikonů, 0 % alergenů, 0 % parabenů,  0 % vazelíny, 0 % čajovníku, 0 % fenoxyetanolů, 0 % vůní, 0 % nanomateriálů a složek živočišného původu.

Tip 2:

KIVVI: Přírodní kosmetika Kivvi nepoužívá umělá barviva, konzervanty, aromata, minerální látky, rafinované produkty nebo toxické látky. Přípravky tedy neobsahují etanoly, glykoly, minerální olej, PABA (kyselina para-aminobenzoová), EDTA (kyselina etylendiamintetraoctová), parabeny, PEG (polyetylen glykol), vazelínu, ftaláty, konzervační látky, silikony (křemík), sulfáty, umělá aromata, barviva ani karbamid (močovina).

 

Pod kůží

Pracovní skupina pro ochranu životního prostředí v čele s Jane Houlihanovou se pokusila shromáždit co nejvíce spolehlivých zdrojů informací o toxicitě a zdravotních rizicích chemických látek. Zpráva nesla název „Pod kůží“. Vyšly z ní najevo tyto skutečnosti:

  • Třetina kosmetických přípravků obsahuje alespoň jednu rakovi-notvornou přísadu
  • 45 % výrobků obsahuje alespoň jednu přísadu, která může poškozovat pohlavní ústrojí nebo způsobovat vývojové vady u novorozenců
  • 60 % kosmetických přípravků obsahuje chemické látky, jež se mohou v organismu chovat jako estrogen nebo narušovat hormonální rovnováhu (h. disruptory)
  • 56 % obsahuje chemické látky, které umožňují jiným chemickým látkám proniknout rychleji do organismu

 

Mezi nejtoxičtější výrobky v této databázi patří přípravky k péči o nehty, neboť obsahují formaldehyd, toluen, ftaláty, aceton a metakryláty

 

Kdo sleduje bezpečnost kosmetických přípravků?

U nás platí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, které vymezují přípustnost určitých látek v kosmetických přípravcích. To vše v souladu se směrnicemi EU. Problematiku sleduje i Státní zdravotní ústav (SZÚ). Pracoviště biomedicíny provádí toxikologické laboratorní zkoušky in vivo a související fyzikální a chemické zkoušky jako podklad pro vyhodnocení bezpečnosti kosmetických prostředků a jejich ingrediencí. 

Pro kosmetické produkty platí povinnost uvádět jejich složení na etiketách ve formě mezinárodního názvosloví INCI. Soupis všech přísad v kosmetických prostředcích naleznete na: www.kosmetologie.cz 

 

Než koupíte kosmetický přípravek:

  • Pečlivě sledujte etikety se složením
  • Výrobky zejména z televizních reklam si raději ještě prověřte
  • Dávejte přednost přírodní kosmetice
  • Mějte na paměti, že neplatí čím dražší produkt, tím lepší
  • I luxusní přípravky leckdy obsahují škodlivé a kancerogenní látky

 

Minimalizovat rizika můžete:

Především pečlivým čtením etiket. Dlouhodobě nepoužívejte krémy se syntetickými AHA kyselinami, zejména ty, které obsahují více než 5 %, a to obzvláště v létě. Použití AHA kyselin jako přírodního peelingu patří do rukou odborníků. 

V těhotenství raději nepoužívejte laky na nehty, osvěžovače vzduchu či parfémy, zvlášť pokud nevíte, co obsahují. 

Místo repelentů zkuste přírodní éterické oleje (např. eukalyptový, mátový).

V domácnosti zvyšte množství pokojových rostlin, dokážou vychytávat ftaláty z ovzduší. 

 

Chcete-li vědět, jakým přísadám se vyhnout, navštivte stránku projektu Pod kůží: http://www.ewg.org/skindeep/site/about.php. Databáze nabízí srovnání více než 25 tisíc přípravků a každý rok se aktualizuje.  

 

Zdroje: Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.: Babské rady profesorky Strunecké, nakl. Almi, Brno 2014. Thompsonová, Becky: Is Lead Inside Lipstick?, Pittsburgh, 24. července 2006. Blount, B.C., et al.: Levels of seven urinary phthalate metabolites in a human reference population, Environmental Health Perspectives, č. 10, říjen 2008. Malkanová, Stacy: Doba jedová 3 – kosmetika, Triton, Brno 2014.