Operace nosu na vlastní kůži
Sdílejte s přáteli

Operace nosu na vlastní kůži

Operace nosu, tzv. rhinoplastika patří k nejnáročnějším, ale zároveň i nejčastějším operacím estetické chirurgie.  Eva ji podstoupila u MUDr. Dušana Záruby, primáře plastické chirurgie Ústavu estetické medicíny, a vše nám popsala.

Jak to probíhalo?

Názor lékaře

„U pacientky se jednalo o deformaci a destrukci chrupavčité části nosu po proběhlém autoimunním onemocnění. Použití umělých materiálů by zde bylo velmi rizikové, proto jsme se rozhodli pouze přesunout a fixovat kostní a chrupavčitý materiál, který byl v nosu k dispozici. Rozsah operace byl relativně malý a šetrný.“

Po zákroku

„Operace proběhla bez komplikací a přišla nejrizikovější fáze pro výsledný tvar nosu, tedy fáze hojení a stabilizace tkání. Poměrně velký otok a prosáknutí tkání, zejména hřbetu nosu ustupovalo pozvolna ještě několik týdnů po sejmutí náplasťové fixace a dlahy. Posunutá kost použitá k doplnění chybějící chrupavky se však v chrupavčité části dobře stabilizovala a zhojila a otok kůže hřbetu nosu se postupně vstřebal. V takových případech je dobré počítat s dlouhodobější stabilizací tkání, než je obvyklé.“

Názor klientky

„Po operaci necítíte žádnou bolest. Nos je akorát po dobu 2 dnů vyplněn tamponádou, a je tedy nutné dýchat pusou. Celkem 2 týdny je zakrytý dlahou a další 3 týdny je třeba ho dlahovým pouzdrem ještě zakrývat na noc. V průběhu tohoto období postupně odeznívají modřiny a otoky. Důležité je nos masírovat, a to po dobu až 3 měsíců, dokud otok neustoupí, aby nedošlo ke vzniku jizev. Nutné je také dávat pozor na jakýkoliv náraz, než si nos tzv. sedne.“ 

Jaká jsou rizika? 

Při nesprávném odhadu rozsahu úpravy kostry či měkkých tkání nosu nebo nedostatečnou pooperační péčí může dojít k nepříznivým tvarovým změnám a nerovnostem na kůži nosu. Také se může vlivem zbytnění sliznice zhoršit průchodnost nosu. Korekční operace bývá aktuální u 8–15 % pacientů.