Modelace prsou pomocí „vnitřní podprsenky“
Sdílejte s přáteli

Modelace prsou pomocí „vnitřní podprsenky“

Podle Americké společnosti plastických chirurgů (ASPS) popularita modelace prsou roste. Od roku 2000 se podle statistik zvýšila o  celých 70% a  oproti běžnému vkládání prsních implantátů se počet těchto zákroků zdvojnásobil. Existuje i jedna kontroverzní, přesto účinná metoda. V čem spočívá?

Systém Orbix Breast Supporting, neformálně zvaný „vnitřní podprsenka“, slibuje déletrvající podporu prsou. Tvar implantátů připomíná siluetu klasické push-up podprsenky, která nadzvedává prsní tkáně, ovšem ne na povrchu, ale uvnitř těla. Jde o syntetický materiál, u kterého by nemělo v důsledku času dojít k degradaci či roztažení. 

Metodu vyvinul britský chirurg Dr. Jian Farhadi, podle nějž mnoho jiných způsobů modelace prsou, které pozvedávají prsa odstraněním přebytečné kůže a zpevněním okolní tkáně, ne vždy dlouho vydrží. Proto se rozhodl propagovat právě tuto metodu. Doufá, že „vnitřní podprsenka” bude sloužit jako jedna z možností pro ženy, které uvažují o modelaci prsou. 

Podprsenka, která se přišroubuje

Postup zahrnuje vložení silikonového implantátu mezi kůži pacienta a prsní tkáň, která slouží jako taková „vnitřní podprsenka”. Implantát je poté uchycen pomocí hedvábných vláken (podpůrná síťka), která jsou přišroubována malými titanovými šroubky k hrudnímu koši. Někteří plastičtí chirurgové jsou k tomuto postupu skeptičtí. Mají pocit, že větší množství cizího materiálu může v těle způsobit zánětlivou reakci. Navíc tyto implantáty by mohly lékařům vadit při diagnostice rakoviny prsu. Dr. Matthew Schulman, plastický chirurg z  New Yorku, tvrdí, že mnoho metod dnes sice neposkytuje dlouhodobý lifting prsou, ale existují i metody, které jsou stejně spolehlivé jako tato a využívají pouze biologické tkáně.

 

„Stejně jako u vnitřní podprsenky můžeme přetvořit prsní tkáň na vnitřní straně a zajistit, že bude ukotvena do žeber. Používáme k tomu materiál s názvem strattice, což je materiál z prasečí kůže, který bývá běžně používán v plastické a rekonstrukční chirurgii. Na rozdíl od syntetických materiálů se dokáže dobře začlenit do našeho organismu,“

říká Dr. Schulman.  

Testy proběhly úspěšně

Systém Orbix byl schválen pro komerční využití v Evropě a byl úspěšně testován již v roce 2009 v Belgii. Během několika měsíců provedl Farhadi operace na dalších 10 pacientech v nemocnici Sv. Tomáše v Londýně v rámci probíhajícího klinického hodnocení.

„Dosud provedené operace zatím proběhly dobře a bez komplikací. Klientky byly spokojeny s tvarem a žádná z nich si nestěžovala na bolesti,”

říká Farhadi. 

Pro koho je metoda vhodná?

Podle Dr. Farhadiho je zákrok určen ženám, u jejichž prsou došlo k poklesu v důsledku věku, větší redukce váhy nebo po delší době kojení. Mezi nesporné výhody patří dlouhodobější lifting, rychlejší hojení a minimalizace vnějších jizev. Mezi nevýhody pak kotvení implantátu k hrudnímu koši a zatím málo provedených zákroků. V souvislosti s tím, jak ale ženy stárnou a kojí děti, lékaři předpovídají, že popularita modelace prsou ještě vzroste. 

Situace z pozice českých lékařů

„Metod modelace prsů je celá řada. Vedle metod, které využívají pouze tkáně prsu, se v minulosti zkoušela i řada jiných metod s použitím jiných materiálů, ať již vlastní přenesené tkáně, či synteticky vyrobených, trvalých či vstřebatelných. Nejedná se tedy o úplnou novinku, spíše o novou modifikaci podobných metod již dříve používaných. Dle mého názoru a 25letých zkušeností není pravda, že efekt klasické modelace není dlouhodobý či trvalý. Pokud je modelace prsů provedena dobře a je zvolena vhodná metoda pro daný typ prsů, je výsledný efekt dobrý a trvalý. Pokud volíme modelaci prsů, kdy chceme tvar prsů zlepšit a zpevnit a nechceme měnit jejich objem, je dle mého názoru zcela zbytečným rizikem používat ještě cizí materiál. Stejně tak je nepřirozené fixovat prs ke kostře hrudníku. I silikonové implantáty, kde by technicky nebyl problém je vyrobit tak, aby se daly fixovat k hrudníku, se vyrábí a vkládají tak, aby korespondovaly s pohybem a vývojem prsu. Nebráním se zásadně novým metodám, ale pozitiva by měla u nového postupu převažovat, což se dle mého názoru o této metodě zatím říci nedá,”

říká MUDr. Dušan Záruba, plastický chirurg, Ústav estetické medicíny. 

„Můj názor na tuto ‚novou‘ techniku modelace prsu je mírně skeptický. Nejedná se o úplně novou metodu, je známá už minimálně 10 let, jen se stále trochu vyvíjí. Metoda profituje z toho, že se jedná jen o modelaci vlastní tkáně, není nic přidáno ani ubráno. A pakliže použijeme ke ‚zlepšení‘ výsledku cizorodý materiál, jak je tomu u této techniky, tento benefit se poněkud ztrácí. Můj názor je, že pokud je standardní modelace dobře provedena, její výsledky jsou poměrně dlouhotrvající i bez použití podpůrných umělých materiálů. Samozřejmě záleží na kvalitě vlastních tkání klientky, ale to je i otázka indikace samotné operace při konzultaci. Pokud použijeme k prodloužení efektu operace cizorodý materiál, přináší s sebou vyšší rizika infekce, kalcifikace (a tím ztuhnutí modelovaných prsou) a samozřejmě i riziko vyšší bolestivosti zákroku. A to nejen bezprostředně po operaci, ale i z  dlouhodobého hlediska, protože pokud kotvíme podpůrnou silikonovou síťku titanovými šroubky k žebrům, může navrtání kosti způsobit i v budoucnu vyšší bolestivost. Po sečtení všech těchto negativ bych sám asi tuto metodu do své běžné praxe nezavedl a nechal bych ji jen pro zcela ojedinělé případy výjimečně ochablých tkání, které by k dobrému výsledku vyžadovaly extrémní podporu. Vždy je ale potřeba klientku na tato výše uvedená rizika dopředu upozornit,“

vysvětluje MUDr. Zdeněk Pros, plastický chirurg, Perfect Clinic.