Padá či nepadá jablko daleko od stromu?
Sdílejte s přáteli

Mozek pod lupou: Padá či nepadá jablko daleko od stromu?

Geny, inteligence, prostředí či správná výživa. To vše vědci zkoumajív souvislosti s naším mozkem, aby zodpověděli otázku, zda je možné, že se někdo narodí s  geniálním mozkem a  ostatní jsou už při narození odsouzeni k průměrnosti

1 - Příroda, nebo výchova?

Studie s dvojčaty ukázaly, že prostředí při vývoji dětí hraje velkou roli, největší výbavou inteligence je však genetika. Otázkou zůstává, které geny nejvíce inteligenci ovlivňují. Tým vědců se chopil zkoumání a odhalil, že některé informace ze starých výzkumů nejsou přesné, kvůli použití zastaralé technologie. Nové studie ukazují na pravděpodobnost, že inteligence není spuštěna konkrétním genem, ale interakcí mezi několika různými geny a prostředím. 

Vedoucí výzkumník prof. Christopher Chabris poukazuje na to, že stejně jako u jiných fyzikálních vlastností, jako je např. výška, mají tisíce genů souvislost právě s inteligencí. Novodobá technologie pokračuje ve vývoji, aby bylo jasnější, které geny zvyšují inteligenci a zda má na ni větší vliv příroda, či výchova.

2 - Genetika a návykové chování

Mozek má od přírody naprogramováno hledat slast na základě dopaminu. Pokud mu tento neurotransmiter slasti nepřichází přijatelnou metodou, např. pocitem zadostiučinění, štěstím z práce či soukromí, hledá si jinou cestu, jak získat dostatek dopaminu. Tím může být např. štěstí z výhry v loterii či z hracích automatů, kdy se zvýšení dopaminu vylučuje díky pozitivním a nečekaným událostem. 

Tato metoda gamblerství je však silně návyková, stejně jako alkoholismus, kokainismus, kouření i přejídání. Na základě genetických výzkumů bylo zjištěno, že určité mutace genů v mozku predisponují některé osoby k neobvykle vysoké slasti právě díky návykovému chování.