Vyhoření není deprese
Sdílejte s přáteli

Vyhoření není deprese

Syndrom vyhoření paradoxně nejčastěji potkává lidi, kteří byli svou prací zpočátku nadšeni a naplněni. Jak se pozná? A ohrožuje i vás?

Španělský psycholog Jesús Montero-Marín z Aragonova institutu pro zdravotní vědy publikoval před lety výsledky výzkumu, jenž se zaobíral rizikovými faktory spojenými s rozvojem několika různých typů syndromu vyhoření. Zkoumaným vzorkem bylo 409 zaměstnanců univerzity v Zaragoze – jak pedagogové, tak sekretářky, vědečtí pracovníci nebo uklízečky. 

Ukázalo se, že člověk, který tráví v práci více než 40 hodin týdně, je šestkrát více náchylný k syndromu vyhoření než jeho kolega, který pracuje méně než 35 hodin. A pracovník, který je na téže pozici víc než 16 let, riskuje syndrom vyhoření pětkrát více než ten, kdo se na stejném místě zdrží méně než 4 roky.

„Jako airbag proti tomuto syndromu funguje mít rodinu, partnera nebo děti,“

říká Montero-Marín.

„Protože když lidem skončí pracovní doba v zaměstnání, už chtě nechtě musí myslet na jiné věci.“

Týká se i vás?

Je nějaká možnost, jak stoprocentně rozeznat blížící se nebezpečí? Ano! Změřením hladiny kortizolu v organismu. Podle Sonii Lupien a Roberta-Paula Justera, výzkumníků z univerzity v Montrealu, je rozhodně lepší jít cestou prevence. Proto pozorovali kolísání hladiny kortizolu u skupiny třiceti osob a současně prostřednictvím testů a dotazníků zjišťovali jejich duševní stav. Na základě toho vypracovali metody, jak analyzovat obsah hormonu v krvi a slinách a tím zjistit stupeň ohrožení sledovaného člověka syndromem vyhoření.

„Až dosud jsme neměli k dispozici objektivní kritéria, jak proces vedoucí k syndromu vyhoření sledovat a vyhodnocovat,“

uvádějí autoři studie uveřejněné v odborném periodiku Psychoneuroendocrinology.

„Pokud prostřednictvím sledování hladiny kortizolu v tělesných tekutinách získáme nástroj, který hrozbu prozradí ještě před rozvinutím příznaků, můžeme ohroženým lidem včas pomoci.“

Kromě toho vědci upozorňují, že chronický stres a z toho vyplývající nerovnováha produkce kortizolu může způsobit dominový efekt.

„Na konci takového procesu může být cukrovka, srdeční a cévní onemocnění, poruchy imunity nebo závažné psychické problémy.“

Jednoduchý test

K rozpoznání hrozícího vyhoření dříve, než nás položí na lopatky, by tedy díky Justerovi a Lupien v budoucnu mohl sloužit jednoduchý test krve a slin, který si koupíte v lékárně. Jím naměřená hladina kortizolu navíc může zabránit terapeutické chybě – lidé postižení vyhořením bývají totiž psychiatry mnohdy léčeni na depresi. Antidepresivy, která ovšem hladinu kortizolu ještě více snižují a kýženou úlevu nepřinesou. Včasné upozornění na blížící se vyhoření by přitom ohroženému pacientovi umožnilo zareagovat dřív, než se problém stihne rozvinout. Změnit pracovní pozici nebo rovnou zaměstnání, pozměnit si priority a podobně.