Víte, jak mohou džíny škodit planetě?

Nejčastěji nošené oblečení na světě, džíny, jsou také jedním z největších znečišťovatelů planety.

ČTK 12.06.2021 06:00 histoire-1 Foto: @Universcience Photo: Marie Brunel
Výstava džínů ve Francii odhaluje i stinnou stránku výrobu tohoto oblíbeného oděvu.
Pařížské muzeum Cité des sciences et de l’industrie, zaměřené na vědu, v nové expozici odhaluje i stinnou stránku tohoto kultovního oblečení a nabízí cestu k „čistým džínům“, píše AFP.

Zrodily se na konci 19. století v Kalifornii u zlatokopů, za necelé století se rozšířily do celého světa a staly se nepostradatelnou součástí šatníků. Každou sekundu se prodá 73 kusů džínů.

Za což vděčí takovému úspěchu? Pařížské muzeum vypráví tuto textilní epopej na výstavě, která se návštěvníkům po šesti měsících čekání během lockdownu otevřela v druhé polovině května. Expozice je směsí historie, módy, průmyslu, spotřeby a ekologie. Vše navíc v prostředí, které evokuje krejčovský salón.

mango4999
ČTĚTE VÍCE
Denimová bunda si žádá nápad! 9 tipů, které nadchnou teenagerku i stylovou mámu
Jsou univerzální, mezigenerační, nikdy nevyjdou z módy, jsou pohodlné a milované, protože stárnou s námi. Džíny se na výstavě představí ze všech úhlů pohledu. Jako první pohled na výstavě každého návštěvníka čeká zeď plný záběrů pozadí v džínách. „Bylo to poprvé v dějinách módy, kdy oblečení obepínalo zadek,“ vysvětluje kurátorka výstavy Sophie Lecuyerová.

Kalhoty s pěti kapsami, z nichž nejmenší dříve sloužilo na kapesní hodinky a dnes na lístky na metro, byly původně pracovním oblečením. Vznikly v roce 1870 pro amerických zlatokopů, kteří si stěžovali na kapsy věčně děravé od nástrojů. Silné, tuhé a levné džínové plátno umožnilo navrhnout pro ně odolnější kalhoty, bundy a kombinézy.

Odkud pochází tento materiál? Látka možná vznikla ve francouzském městě Nimes, rozšířený název denim je totiž zkrácením sousloví „de Nimes“, což znamená „z Nimes“. Může ale také pocházet z názvu italského města Janov (Genova), podle kterého by vzniklo označení džíny. Třetí varianta jsou anglické textilní továrny v Lancashire. „Historici se plně neshodují,“ vysvětluje Lecuyerová.

Jedna věc je však jistá: Byl to vzestup pěstování bavlny v jižních státech USA v 19. století založený na otroctví, který umožnil rychlé šíření materiálu. Látka se pak během druhé světové války dostala přes Atlantik, rozšířila se po celém světě a stala se legendární, píše AFP.

zara3995
ČTĚTE VÍCE
Nesmrtelná barva džínoviny vládne nové sezóně! Máme 9 tipů v indigo tónech
„Z pracovního oblečení se džíny postupně staly oděvem pro volný čas a využili ho mladí téměř všech kultur: hippies, pankáči, rockeři, rappeři … Představují totiž identitu každého z nich a každé generaci dávají možnost se vyjádřit,“ analyzuje Lecuyerová.

Stali se však také obětí vlastního úspěchu. Toto oblečení se dnes stalo symbolem nadměrné spotřeby nebo fast fashion, což je označení pro málo trvalou módy po vzoru rychlého občerstvení fast food.

Když návštěvník objevuje jednotlivé etapy výroby džínsů, zjišťuje, že téměř všechny fáze jsou problematické. Bavlna? Často příliš intenzivní zemědělství, které používá mnoho pesticidů. Barvivo indigo? Vyžaduje obrovské množství vody a znečišťuje odpadní vody. Tkaní? Výroba látky se přesunula do zemí jako Čína, Indie nebo Bangladéš, kde jsou nejisté pracovní podmínky.

Výstava popisuje, jak v 60. letech 20. století francouzští stylisté Marithé a François Girbaud vymysleli způsob, jak plátno uměle nechat zestárnou, aby bylo měkčí. Prali ho v pračce spolu s pemzou. Tato metoda opírání se při průmyslovém použití ukázala jako „ekologická katastrofa z pohledu ohromného množství nevyhnutelné vody“, uvádí kurátorka.

Stejná dvojice stylistů později vyvinula šetrnější způsob, jak uměle obnos džíny za pomoci laseru. Tato metoda se používá i dnes.

Ano, „jiné džíny jsou možné“. Podmínkou jsou však zodpovědní výrobci i spotřebitelé, dozvídá se návštěvník výstavy. Existují také látky z materiálů s menším dopadem na životní prostředí, jako je len, konopí nebo dokonce kopřiva. Můžeme také snížit počet džínsů, které nám visí ve skříni a správně recyklovat ty obnošené.

Třeba o těchto radách může návštěvník přemýšlet na konci výstavy, kde mu hraje speciální seznam skladeb s příslušnou tématikou – Blue Jean od Davida Bowieho nebo En blue jeans et blouson d’cuir od Salvatore Adama. Výstava bude otevřena do ledna 2022.