Žádné rukávky ani kruhy. Jak správně učit děti plavat

Kola, vesty ani rukávníky nepotřebujete. Slouží spíše na bezpečnost dětí, když nejsou ve vodě pod dohledem, nikoli na výuku. Pokud je chcete učit plavat, třeba jít na to jinak.

Facebook
Hlava pod vodou, zadržen dech a vydechnutí do vody, to jsou základní kroky, bez kterých se dítě správně plavat nenaučí. Foto: shutterstock.com

Základem je predplavecká příprava, tedy děti musí nejprve naučit zadržet dech a vydechovat do vody, ponořit si do ní tvář. „Nenásilně, hravou formou, protože dítě má přirozené zábrany,“ říká zkušený a úspěšný plavecký trenér Ladislav Struhár, který vedl i například našich plavce na paralympiáde v Londýně.

Při učení dětí doporučuje, aby dospělý nejprve vždy dítěti ukázal, co od něj chce a pak to s ním postupně zkoušel. Důležité je, aby to dítě vnímalo jako zábavu, nikoli jako povinnost. Tedy například ponoření obličeje lze trénovat tím, že rodič bude s dítětem vybírat z vody předměty. Dá se to i doma ve vaně nebo v hlubším bazénku. „Jednoduché, položím na dno nějaký předmět, hračku a s dítětem ji vytahujeme. S důrazem na nádech nad vodou a výdech ve vodě. Nebo tam rozházel kostky a hrajeme se, kdo vytáhne více, „přibližuje trenér.

Drtivá většina, téměř 90 procent dětí bude při tom mít oči zavřené, přesto brýle nedoporučuje. „Je dobré, aby si děti zvykly na pocit mokré obličeje,“ vysvětluje. Rovněž je dobré, pokud se časem naučí oči ve vodě i otevřít, zejména v otevřených vodách jim to může později usnadnit orientaci a zvýšit bezpečnost.

škola hrou
Ponořit hlavu do vody dítě se může učit i tak, že bude podlézat dospělého ruku. „Pokud jsme v přelivových bazénu, tedy takovém, kde vodní hladina sahá po okraj bazénu, jednoduše položíme ruku na kraj a vyzveme dítě, aby prošlo pod ni. Pokud se bojí, co se často stává, tak ho druhou rukou chytíme a provedeme, „radí zkušený trenér. Pokud jste v bazénu, který má okraje vyšší než vodní hladina, jednoduše opřete ruku o okraj, ale ne více než 5 centimetrů nad hladinou, aby dítě bylo stále nuceno ponořit hlavu při přechodu na druhou stranu.

Dobrým hravým tréninkem na zadržení dechu pod vodou jsou i skoky do vody. Většina dětí se jich zprvu bojí, rychle si však skákání oblíbí. „Nejprve je držíme za ruku, s bojazlivejšími můžeme začít ze sedu zkraje bazénu. Rychleji se osmělí, pokud nás uvidí ve vodě, že je tam čekáme, „říká Ladislav Struhár.

Fáze dva – ležení na vodě
Zadržet dech a naučit se vydechovat do vody je základ, až když to dítě ovládá, můžeme přejít k samotnému plavání. Tedy přesněji – ze začátku k tomu, aby se dítě naučilo lehnout si na vodu.

Ladislav Struhár má osvědčenou metodu, nakonec, rukama mu již prošly stovky dětí. Využívá plaveckou pomůcku – desku s kruhovými otvory. „Nezachrání dítě, ale dodá mu jistotu, přinutí ho natáhnout ruce a uložit tělo do správné polohy,“ vysvětluje její přínosy.

Dospělý tedy chytne desku z jedné strany, dítě z druhé. Lehne si na vodu a ponoří hlavu, splývá. Dá se to trénovat i na zádech. Dítě si tu akorát drží desku zboku oběma rukama a umístěnou ji má na spodním kraji břicha. Proč právě tam? „Aby tělo dosáhlo na vodě stabilitu a dokázalo se správně natáhnout,“ zpřesňuje odborník.
Ladislav Struhár s jedním svým někdejším svěřencům, paralympionikom Viktorem Kemény, který skončil sedmý na Letních olympijských hrách v Londýně. Foto: SITA

Pokud má dítě obavy lehnout si na vodu, můžeme mu pomoci. „Pokládáme ruce pod lopatky, postupně je posouváme výš, nakonec už jen pod temeno hlavy, aby dítě leželo na vodě s naší co nejmenší podporou,“ popisuje Ladislav Struhár.